Semily Cup aneb Mistři neschopnosti

Na sobotu 18.8. jsme se přihlásili na každoroční turnaj do nedalekých Semil. Posíleni neuvěřitleným úspěchem na BF Cupu 12, a ignorujíce težký debakl od Železného Brodu, jsme začali dávat dohromady sestavu. Chtěli jsme, aby jádro zůstalo pohromadě, a tak se půlka týmu ihned po zaplacení startovnýho omluvila, že nechce, nemůže, babička slaví, děda odjíždí, noha bolí, oko smrdí atd..

Nevadí, posíli jsme z ostatních zdrojů, naši kamarádi a přátelé, co hrají florbal, řekli, že s námi vyrazí. V ten moment jsme ještě nevěděli, že se den před turnajem omluví, nebo se na to rovnou vykašlou, takže jsme je přivítali s otevřenou náručí.

Nejlepší boj se strhl o pozici brankáře. Náš velice kvalitně obsazený post zel prázdnotou, mnohdy z nepochopitelných a neuvěřitelných důvodů. A tak ještě den předem jsme byli bez hlídače brankové čáry a náš kapitán nenápadně volal do Semil, jestli nám povolí odehrát turnaj při Power-play. A prý ne....

V sobotu ráno se uvolil goalkeeper Bastafidláků, Venca Mazánek, že nás teda zachrání a pojede nám zachytat. Chudák, kdyby věděl do čeho jde... Náš florbal se nemohl ani nazývat florbalem, pletli jsme se navzájem, hráli tužku a byli všem pro smích. Do dalšího zápasu jsme se rozhodli něco radikálně změnit! A tak jsme vytáhli naše nové oranžové dresy... Vypadali jsme rozhodně nejlíp na turnaji, ale stále jsme prohrávali.

Nakonec se nám podařilo v souboji o 9.místo porazit někoho, u koho jsme nevěřili, že ještě existuje - totiž zoufalejší tým než my sami. A tak jsme turnaj zakončili na nekrásném 9.místě.

Za zapamtování rozhodně stojí Hafikovo rafnutí Ondry Soukupa, který se prý jen trochu lekl :D. No, a pak náš výlet na kebab a pizzu, kde jsme vyřešili všechny světové problémy, jen ten florbal ne.

                                                                                      Yablonec Devils